Lázně Relax Jablonec nad Nsiou

Hejnice

Při putování napříč Jizerskými horami můžete na jejich severních svazích objevit líbezné městečko s necelými třemi tisíci obyvatel Hejnice (nazvané podle staroněmeckého hein – háj). Město ležící v zeleném údolí řeky Smědé a obklopené několika přírodními rezervacemi má staletou poutní tradici, jeho historie sahá tak daleko, že jen prapůvodní obyvatelé, ukoptění uhlíři, by mohli vyprávět o hlubokých neprostupných lesích plných vlků a medvědů.

Pověst praví, že toto prastaré poutní místo bylo založeno již v roce 1211 chudým sítařem a řešetářem z nedaleké obce Lužec. Jednou takhle ležel pod košatou lípou a černé myšlenky mu nedaly odpočinout – žena a dítě byly vážně nemocné, nevěděl, jak jim pomoci. Náhle se před ním zjevil anděl a poradil mu, že jeho blízcí se uzdraví, pokud na lípu umístí sochu Panny Marie. Řemeslník tak po určitých peripetiích učinil a rychle přivedl k sošce manželku i s dítětem. Panenku pohladil, uctivě poprosil a opravdu – obě dvě byly rázem zdravé. Zpráva o tomto zázraku se samozřejmě velmi rychle rozšířila mezi ostatní lid a ke kouzelnému stromu začaly proudit davy chorých věřících s úmyslem vymodlit si zdraví. Vedle víry měl na uzdravování nemocných určitě vliv i nedaleký léčivý libverdský pramen, který poutníci pili. Přestože cesta tmavými horskými hvozdy byla značně náročná, nebezpečná pro časté konflikty s lupiči a zloději, proudilo postupem času do Hejnic stále více věřících. Později byl na místě, kde stávala lípa se soškou Mater Formosy, postaven důstojný dřevěný kostel, jenž však postupem času nedostačoval obrovskému počtu poutníků, a proto byl roku 1252 nahrazen kamennou kaplí s gotickým klenutím, jež je možné v chrámu spatřit dodnes. Mezitím kostel několikrát změnil majitele. Přemyslovci jej prodali Bibrštejnům a poté připadl v polovině 16. století pánům z Redernu. Ti se sice zasloužili o otevření dolů na železnou rudu a následné zbohatnutí obce, avšak katolický kostel se protestantským Redernům stal trnem v oku a nechali ho zavřít. Po bitvě na Bílé hoře byli naštěstí nuceni odejít a nový majitel panství, Albrecht z Valdštejna nechal svatostánek opět otevřít. Krátce po jeho smrti daroval císař Ferdinand II. celé liberecké panství tyrolským Gallasům (roku 1634). Za jejich vlády dosáhl věhlas poutního místa svého vrcholu, na tradiční mariánské svátky se každoročně scházelo kolem sedmi tisíc poutníků. Příchozí sem mířili přes Jizerské hory hned po třech poutních cestách – německé, polské a české. A protože jich pořád přibývalo, rozhodl se hrabě Ferdinand Gallas povolat do Hejnic bratry františkány, aby sloužili věřícím po duchovní i hmotné stránce. Odměnou za jejich službu jim byl koncem 17. století postaven čtyřkřídlý jednopatrový klášter. Ve třicátých letech 18. století pak byl dosavadní kostel nahrazen impozantní bazilikou Navštívení Panny Marie, jak ji známe podnes. Uvnitř se mimojiné nachází původní presbytář se starým polním oltářem Albrechta z Valdštejna, v jehož podstavci trůní stařičký pařez lípy. Na hlavním oltáři pak můžeme spatřit sošku ochranitelky Mater Formosy ze 14. století. Bez povšimnutí nezůstane ani trojdílná rodinná hrobka gallaských pánů. Před chrámem symbolicky obklopeným korunami lip stojí také několik barokních plastik a mariánský sloup ze 17. století. Kromě historických cenností nevyčíslitelné hodnoty si můžete v bazilice každou sobotu vychutnat koncerty vážné hudby.


Hejnice

Hejnice


Františkánský klášter byl po 2. světové válce změněn na internační tábor duchovních, jehož vězni chodili pracovat do hejnické porcelánky nebo textilky. Poté několik let budovy silně chátraly a hrozily zřícením. Po sametové revoluci však zásluhou litoměřického biskupství byl objekt zabezpečen a díky podpoře Evropské unie přeměněn na Mezinárodní centrum duchovní obnovy.
Další památkou stojící za vidění jsou boží muka z roku 1673 přímo v centru města (při hlavní silnici na Raspenavu). Najdete zde i rodný dům krále sklářů Josefa Riedla (na křižovatce se silnicí k Lázním Libverda).

Ať už přijedete do Hejnic, které byly povýšeny na město kupodivu až v roce 1917, náhodou nebo cíleně za památkami, pokaždé tu okamžitě získáte jakousi vnitřní pohodu a klid. Není divu, stovky a tisíce potřebných nalezly u Panenky Marie pomoc či pochopení a její kouzlo prý funguje dodnes.


Text: Klára Matoušová

www.relaxace.com © 2009